1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova

Oddělení komunikace

Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
Ing. Jana Tlapáková (vedoucí)

mobil: 725 826 430/224 964 337
BcA. Olga Pokorná
tel: 224 964 640
RNDr. Marie Fialová
tel: 224 964 406
MgA. Zuzana Burianová

tel: 224 964 620


Folia Biologica
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
Prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Prague Medical Report
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.
tel: 224 96 8481
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Acta Universitatis Carolinae
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.
tel: 224 96 8481
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Akademický klub 1. LF
Faustův dům,
Karlovo nám. 40, 120 00 Praha 2
Michaela Šerá-Čuteková
tel: 224 963 286

 


E - Bulletin Jednička 38807
zburi| tisk | spravovat

Téměř třetinu lidí v produktivním věku sevře deprese

"Často v tomto moderním světě panuje představa, že spolknu prášek nebo pilulku a všechno bude v pořádku. Není tomu tak, byť jsou prášky také důležité," upozornil psychiatr Jiří Raboch, podle kterého je asi nejdůležitější prevencí péče o vlastní psychiku. Podotýká pro srovnání, že statistické výsledky České republiky jsou ve srovnání s jinými státy o něco horší.

Mírné projevy deprese uvedlo v posledním měsíci 13 procent lidí, střední příznaky každý devátý a závažné sedm procent dotázaných. Projevy deprese mělo 22 procent žen, o sedm procent méně mužů. Nejčastěji se vyskytovaly u lidí mezi 35 a 44 roky a nad 51 let. Devět procent dotázaných se přiznalo k myšlenkám o ukončení života, každý stý člověk uvedl vážné úvahy o sebevraždě. Více ZDE

53685

Každý třetí se cítí ohrožen vyhořením

Vyhoření představuje silné vyčerpání, způsobuje ho neustálý stres, časový tlak a emoční napětí. Třetina lidí cítí, že by jim mohlo hrozit. U pětiny se objevily konkrétní projevy. Častěji vyhoření postihuje ženy a mladší lidi, projevilo se u dvou pětin osob, které mají v práci velkou odpovědnost. Nejčastěji se syndrom vyskytuje v Moravskoslezském kraji, méně pak v Praze, potíže lidí tu však bývají intenzivnější. Nejméně vyhořením trpí lidé na Vysočině.

Odborníci přisuzují vliv životnímu stylu

Podle lékařů je pro zachování duševního zdraví důležité zdravě jíst, nekouřit, přiměřeně se hýbat, nepít příliš alkoholu a věnovat se koníčkům. Podstatnou roli hraje také dobré citové zázemí a spokojenost v zaměstnání. Zásady zdravého životního stylu dodržuje jen 17 procent lidí. Zhruba třetina dotázaných kouří běžné cigarety, čtyři procenta ty elektronické. Příležitostně se napije alkoholu sedm z deseti lidí. Úplně abstinuje každý sedmý člověk, denně či velmi často naopak alkohol konzumuje 17 procent osob. Sportu se vůbec nevěnuje 31 procent respondentů. Jednou až dvakrát týdně si nejméně půl hodiny zasportuje 44 procent lidí. Ryby jí pravidelně jen čtvrtina Čechů a Češek.

Deprese jako globální strašidlo

V roce 2012 odhadovala Světová zdravotnická organizace (WHO), že deprese postihuje čtvrt miliardy lidí na světě, a varovala před stále rostoucím číslem. Podle odhadů WHO hrozí, že do roku 2020 bude onemocnění druhé nejčastější, do roku 2030 už by mohla mezi diagnózami dominovat.


 



Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení vnitřní komunikace . počet zobrazení: 470 poslední aktualizace: zburi, 27.05.2015
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít