1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova

Oddělení komunikace

Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
Ing. Jana Tlapáková (vedoucí)

mobil: 725 826 430/224 964 337
BcA. Olga Pokorná
tel: 224 964 640
RNDr. Marie Fialová
tel: 224 964 406
MgA. Zuzana Burianová

tel: 224 964 620


Folia Biologica
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
Prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Prague Medical Report
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.
tel: 224 96 8481
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Acta Universitatis Carolinae
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.
tel: 224 96 8481
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Akademický klub 1. LF
Faustův dům,
Karlovo nám. 40, 120 00 Praha 2
Michaela Šerá-Čuteková
tel: 224 963 286

 

zburi| tisk | spravovat

Porucha řeči může být předzvěstí Parkinsonovy nemoci

Poruchy hlasu a řeči zejména u Parkinsonovy nemoci (PN), ale i u jiných neurologických onemocnění, zkoumají vědci na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s ČVUT Praha. Zjistili, že analýza řeči může být vodítkem při včasné diagnóze PN i dalších neurodegenerativních nemocí. „Hlavní pohybové příznaky těchto onemocnění se projevují až při postižení značné části mozkových buněk, zatímco změny v řeči jim mohou dlouho předcházet,“ uvedl přednosta Neurologické kliniky prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Doplnil, že včasná diagnóza pomocí přesné identifikace postižení mluvy může být zásadní pro stanovení prognózy choroby a co nejvčasnější nasazení adekvátní léčby. PN je po Alzheimerově nemoci nejčastější neurodegenerativní onemocnění staršího věku, může ale vzniknout i před 40. rokem. Prevalence se v české populaci odhaduje na 100–200 na 100 tisíc obyvatel.

57970

Děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., připomněl, že Neurologická klinika stejně jako i další pracoviště fakulty provádějí řadu výzkumných projektů společně s jinými univerzitami. „Je zřejmé, že spolupráce vědeckých týmů z různých vysokých škol i dalších vědeckých institucí rozšiřuje disciplinární záběr a přináší tak významné originální výsledky,“ uvedl prof. Šedo.

Studie, kterou tým Neurologické kliniky právě publikoval v mezinárodním odborném časopise Sleep Medicine, prokázala poruchy řeči u pacientů, kteří trpí tzv. poruchou chování v REM spánku, tedy ve fázi, kdy se zdají sny. Tato porucha se projevuje zjevně prožívanými sny, hlasitými zvuky a prudkými pohyby, jež mohou vést až ke zranění. Pokud jí nemocný trpí, je mj. ve vysokém riziku, že se u něj později objeví PN nebo jiné neurodegenerativní onemocnění. Odhady rozvoje PN jsou 33 procent při pětiletém trvání této specifické poruchy spánku, 76 procent při deseti letech a 91 procent, pokud trvá 14 let. „Pomocí analýzy řeči jsme schopni vytipovat pacienty, u nichž se tato choroba zřejmě již rozvíjí,“ říká prof. Růžička.

Hlavním řešitelem týmu zabývajícího se analýzou poruch řeči je Ing. Jan Rusz, PhD., z Katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. Sleduje vývoj metod založených na digitálním zpracování akustického signálu řeči. „Řeč je ovládána velkým množstvím svalů a zapojuje se do ní několik mozkových center. Její porucha je tedy jedním  z prvních signálů onemocnění mozku,“ vysvětlil Ing. Rusz.

Řeč se dá podle něj rozdělit do 40 dimenzí, k nimž patří intonace, hlasitost, rytmus, artikulace atd. Vyšetření případné vady je jednoduché, rychlé, levné a neinvazivní. Pacient mluví do mikrofonu záznamového přístroje a plní postupně tři úkoly – prvním je hluboký nádech s co nejdelším vyslovením hlásky aaa, dalším je opakování určitých slabik a třetím četba krátkého odstavce nebo vyslovení monologu. „Následné digitální zpracování a automatické vyhodnocení řeči a hlasu vyšetřovaného umožňuje na rozdíl od dosud užívaných poslechových testů mnohem objektivnější vyhodnocení závažnosti jejich postižení,“ vysvětluje Ing. Rusz.

Do budoucna tým plánuje rozšíření výzkumu poruch řeči na další neurodegenerativní onemocnění i vývoj nových technologií. Dlouhodobým cílem je vývoj aplikace pro chytré telefony, která by při jejich běžném používání pomohla vyhledávat ohrožené pacienty.

Ing. Rusz získal cenu Discovery Award za rok 2014 za soubor prací Využití akustické analýzy řeči v diferenciální diagnostice a studiu mechanismů neurodegenerativních onemocnění. Byl nominován i na Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2015.

PN je způsobena patologií hlubokých struktur mozku. Projevuje se třesem, špatnou koordinací pohybů, ztuhlostí, psychickými poruchami aj. Prevalence v české populaci se odhaduje na 100–200 na 100 tisíc obyvatel. Výskyt stoupá s věkem. Typický věk na počátku PN je mezi 55. a 65. rokem. Asi u 10 procent nemocných však PN vzniká již před 40. rokem. V populaci nad 65 let je prevalence PN jedno až dvě procenta.

REM spánek je fáze spánku, která se opakuje během noci vícekrát a je typická bohatými, dějovými a emočně podbarvenými sny. Ve spánku se obvykle člověk nehýbe a nedá se poznat, zda se mu právě něco zdá. Aktivity, o nichž se mu zdá, ve skutečnosti neprovádí, nehýbe se, nemluví ze spánku, protože v REM spánku jsou fyziologicky „odpojeny“ nervové dráhy, které vedou povely ke svalům. Díky tomuto „odpojení“ člověk ve snu vnímá svoje chování a pohyb jako skutečné, ale přitom zcela klidně bez pohybu leží. Toto však neplatí v případě tzv. poruchy chování v REM spánku, která se označuje zkratkou RBD (z anglického rapid eye movement sleep behavior disorder). Člověk trpící touto poruchou se ve spánku viditelně pohybuje a chová podle právě probíhajícího snu.



Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení komunikace . počet zobrazení: 459 poslední aktualizace: zburi, 19.11.2015
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít