1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
mfial| tisk | spravovat

Mladá vědkyně získala ocenění za výzkum léčby Wilsonovy nemoci


Postgraduální studentka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy MUDr. Jana Mattová získala v korejském Soulu ocenění za výzkum, který se zabývá novými možnosti léčby Wilsonovy nemoci – tedy genetické poruchy, která nedovolí organismu správně vylučovat měď. Cenu obdržela na světovém kongresu interní medicíny, který se konal letos koncem října, informoval děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Doplnil, že její práce byla oceněna ze 130.000 přihlášených s dalšími 24 abstrakty Cestovatelským grantem.

MUDr. Mattová pracuje v Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK.

50877

Vrozená genetická porucha způsobuje, že se měď přijatá v potravě nedostatečně vylučuje a ukládá se v játrech a částečně i v mozku postiženého. Játra tak nemohou správně fungovat, a pokud se choroba neléčí, postiženému hrozí úmrtí v důsledku selhání jater. Nahromadění tohoto kovu v mozku je příčinou motorických či psychiatrických poruch. „Wilsonova choroba ohrožuje své nositele na životě, ovšem vzhledem k tomu, že patří mezi takzvaná ‚vzácná onemocnění’, není příliš v zorném poli velkých farmaceutických firem," podotýká děkan.

Při hledání nového léčebného postupu chtějí vědci docílit toho, aby byla měď z potravy vyvázaná pomocí určitých látek – tzv. specifických ligandů, a prošla tak zažívacím traktem nemocných bez vstřebání do organismu. Nevstřebatelnost lze zajistit navázáním ligandů na polymerní nosič mikroskopických rozměrů. „Dnes sice existují léky, které umí zachytit měď, ale kromě ní zadržují i železo, zinek a další kovy, což není pro pacienta příznivé,“ vysvětlila MUDr. Mattová. Nemocný může totiž v důsledku nedostatku potřebných kovů trpět chudokrevností, snížením imunity i dalšími zdravotními problémy.

Dr. Mattové se díky výzkumu na laboratorních potkanech podařilo ověřit tři vhodné ligandy. „Ve výsledku jsme pozorovali, že každý z nich byl schopný snížit obsah mědi ve vybraných orgánech zvířete,“ vysvětlila. Doplnila, že chemické složení experimentálních látek navrhl Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR.

Primárním cílem výzkumníků je dosáhnout toho, aby se nalezené sloučeniny mohly v budoucnu stát potravinovým doplňkem a ideálně později i schváleným léčivem pro léčbu Wilsonovy nemoci.

Wilsonovou chorobou trpí na celém světě jeden člověk z 30.000. Mnohem více je však nositelů genu pro tuto vrozenou poruchu, u nichž se však nemoc nijak neprojevuje – je to přibližně jeden člověk z 90. Pokud se však stane, že dva nositelé genu spolu zplodí potomka, je víc než pravděpodobné, že u něj nemoc propukne. V Evropě je choroba rozšířená hlavně ve východních státech a v Itálii. V Česku je o něco méně častá.

Bližší informace:
RNDr. Marie Fialová
marie.fialova@lf1.cuni.cz
734 418 183

 


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení komunikace . počet zobrazení: 2142 poslední aktualizace: jfran, 11.03.2015
Hodnocení: (hodnotil 1 uživatel) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít