1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
zburi| tisk | spravovat

Českou vědu trápí udržitelnost nových center i způsob hodnocení kvality výzkumu

Nevyvážené financování vědy, neudržitelnost některých struktur postavených za peníze EU či malý zájem mladých lékařů o práci v základním výzkumu – to jsou některé z problémů, které trápí českou vědu. Na včerejších Medialozích 1. lékařské fakulty UK to řekli její děkan Aleksi Šedo, senátor a ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík a člen rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Jan Konvalinka. Akutně je pak potřeba řešit také to, že momentálně postrádáme způsob, jakým vědu hodnotit a přerozdělovat tak peníze. ZDE

Ještě donedávna v české vědě fungoval princip přerozdělování peněz neblaze proslulý jako kafemlýnek. Ten spočíval v tom, že se výstupy vědecké práce, například publikace či patenty, bodově ohodnotily a podle bodů se následně přidělily peníze. Jakkoliv byl způsob ze začátku přínosný v tom, že motivoval k výsledkům, postupem času se naopak stal spíše brzdou kvalitnímu výzkumu.

„Bohužel, když pevně napojíte výstupy na financování, dáváte návod, aby lidé generovali výsledky a ne vědu. To vedlo k takzvaným měkkým výsledkům, což jsou užitné vzory, publikace v národních časopisech, které si instituce samy založily, a tak dále. Tam, kde to dávalo smysl, jako je biochemie či molekulární biologie, kde se výsledky dají změřit, to tlačilo k publikování rutinní práce. Podle většiny vědecké komunity v ČR se tento systém přežil a je ho třeba nahradit jiným. Jenže tady narážíme na problém, protože vytvořit nový je velmi obtížné. Máme tu studii s návrhy, které jsou obtížně stravitelné, komplikované a drahé, ale kompatibilní s tím, jak se to dělá v Británii či Německu. Jenže pokračování současného systému se prozatím nedaří technicky zařídit, protože sekce místopředsedy vlády se už potřetí pokouší udělat výběrové řízení na firmu, která výsledky spočítá ze starého systému, ale stále se nedaří. Jsme tedy v ostudné situaci, kdy nemáme zpracované výsledky hodnocení vědy za předminulý rok. To je skoro skandál a jako člen rady vlády také nesu odpovědnost, ale popravdě řečeno nevím, co s tím dělat,“ říká Jan Konvalinka, který je vedle členství v radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace také prorektorem pro vědu Univerzity Karlovy.

Hodnocení vědy je navíc podle docenta Konvalinky problém v obecné rovině. „Neexistuje objektivní hodnocení úspěchů vědy, rozhodně ne u základního výzkumu. Když nemáme čas několik století, musíme se podívat na vedlejší ukazatele. Ve vědách, které tady představujeme, je konsenzus, že skvělá věda je to, o čem si to myslí i špičkoví kolegové ve světě. Výsledky jsou tedy dobře hodnoceny a dostanou se do prestižních časopisů, které velmi pečlivě vybírají, co otisknou. Dále je tu citovanost – pokud je vynikající práce publikovaná v ne tak významném časopise, ukáže se, že je podstatná, protože se cituje. Jsou to ale jen berličky a o opravdové hodnotě rozhodne až čas,“ konstatuje Jan Konvalinka.


 


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení vnitřní komunikace . počet zobrazení: 592 poslední aktualizace: mfial, 18.07.2016
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít