1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova

Oddělení komunikace

Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
Ing. Jana Tlapáková (vedoucí)

mobil: 725 826 430/224 964 337
BcA. Olga Pokorná
tel: 224 964 640
RNDr. Marie Fialová
tel: 224 964 406
MgA. Zuzana Burianová

tel: 224 964 620


Folia Biologica
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
Prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Prague Medical Report
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.
tel: 224 96 8481
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Acta Universitatis Carolinae
Kateřinská 32, 121 08 Praha 2
MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D.
tel: 224 96 8481
Mgr. Jiří Frühauf
Mgr. Lucie Šulcová
tel: 224 964 570
fax: 224 964 574

Akademický klub 1. LF
Faustův dům,
Karlovo nám. 40, 120 00 Praha 2
Michaela Šerá-Čuteková
tel: 224 963 286

 

edavi| tisk | spravovat

130 let české výuky lékařské chemie

Ve čtvrtek 6. února 2014 se na Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN konala tisková konference a slavnostní setkání u příležitosti 130. výročí založení Ústavu pro lučbu lékařskou a zahájení české výuky lékařské chemie.

Na pražské univerzitě se tento obor začal vyučovat jako „Lučba čili chemie zkusná“ již v první polovině 19. století, v té době ovšem německy. Jedním z výsledků snah národa o rovnoprávnost bylo rozdělení univerzity (a tedy i lékařské fakulty) na českou a německou. Stalo se tak v r. 1883. Pro českou lékařskou fakultu byla v dubnu 1883 zahájena stavbabudovy v Kateřinské ulici a v říjnu téhož roku zde byla zahájena česká výuka medicíny včetně lékařské chemie. Prvním přednostou Ústavu lékařské chemie se stal uznávaný chemik ukrajinského původu prof. Ivan Horbaczewski, který byl významnou osobností vědeckou (laboratorní syntéza kyseliny močové), pedagogickou (první česká učebnice lékařské chemie), akademickou (několikrát byl děkanem fakulty a v r. 1902 rektorem univerzity) a politickou (c. k. dvorní rada a ministr zdravotnictví).

Nynější Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK vznikl spojením Ústavu lékařské biochemie (původně Ústav pro lučbu lékařskou) s Ústavem klinické biochemie a laboratorní diagnostiky.Je jedním z největších ústavů 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Provádí základní a specializovaná laboratorní vyšetření a zajišťuje konzultační a konsiliární služby v oborech klinická biochemie, cytogenetika, hematologie, klinická mikrobiologie, imunologie. Ústav je akreditován dle normy ČSN EN ISO 15189. Je garantem výuky předmětů lékařská biochemie, patobiochemie, klinická biochemie a podílí se na výuce dalších předmětů magisterských a bakalářských programů 1. LF UK a dalších vysokých škol a na postgraduálním vzdělávání a specializačním vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků. Patří mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště fakulty a nemocnice.

Obdobné pedagogické poslání má v původním názvu 2. ústav lékařské chemie, který vznikl v r. 1945 transformací z Ústavu lékařské chemie německé lékařské fakulty, tedy jako druhý v pořadí. Existence dvou podobných ústavů vedla k přátelské soutěživosti, jež stimulovala jejich rozvoj zaváděním nejnovějších trendů. Uvedené ústavy se v oblasti vědecké profilovaly odlišným směrem, takže „2. chemie“ byla v roce 2002 přejmenována na Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, který se stal centrem molekulárně-onkologického výzkumu na fakultě. Ve stejném roce se součástí ústavu stala i Laboratoř biologie nádorové buňky, společná laboratoř 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Vědecký výzkum těchto pracovišť přinesl výsledky významné pro pochopení životních dějů a příčin chorob a pro jejich rozpoznání a léčení. Např. již koncem 19. století zde byl objeven průběh rozkladu nukleových kyselin v lidském organizmu. Další výsledky přispěly k rozpoznání základních typů žloutenek, jiné zase k prohloubení znalostí o řízení buněčného dělení (nádorové proliferace). Pro toxikologii byl vypracován analytický postup, umožňující rozhodnout, zda byl pacient otráven a pokud ano, pak jakými jedy či léky. Metoda hraje podstatný význam pro sledování toxikománie.


Foto: Bc. Petr Heřman


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení komunikace . počet zobrazení: 3234 poslední aktualizace: jfran, 15.07.2014
Hodnocení: (hodnotili 4 uživatelé) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít